Tak jsem ji dostal. Moje první pokuta. Asi před třemi týdny jsem se zmínil ohledně mé první policejní kontroly. No a dneska přišlo druhé zastavení od Balijské policie.

 

Dneska je perný den. Budíček před osmou a pár věcí, co musím zařídit na seznamu. Rychlá sprcha, ještě rychlejší snídaně (rýže, trochu hovězího a čili omáčka) a už jedu na motorce do přístavu.

První věc na seznamu je najít přístav a zeptat se na práci na lodi. Potřebuji si najít nějakou práci, protože se mi nepodařilo získat pracovně – cestovatelská víza na Nový Zéland. Ve stejný čas se mi krátí finance a v plánu mám ještě pár zemí a pár měsíců. Takže práce na lodi je dvojí výhrou. Přepravím se někam zadarmo, naplním si jeden z dalších snů, a ještě si třeba i vydělám.

Blížím se ke sjezdu směr přístav. Nejsem si úplně jistý, jestli jsem na správně odbočce, tak využívám červené a vytahuji mapu, abych se ujistil. Stojím v silnici, a tak se uhýbám více ke krajnici, překračuji bílou čáru značící hranici křižovatky a stojím jedním kolem na přechodu. Prohlížím si mapu. V tu chvíli skočí zelená a a vedle mě mi nějaký motorkář ukazuje ať jedu.

V té rychlosti jsem ani nespozoroval, že je to policista. Za křižovatkou mi to docvaklo. On mě neříkal, ať jedu, ale ať zastavím.

 

V ten moment jsem si myslel, jen další kontrola. Vytahuji řidičák. Tvářím se jistě, ani jsem nevypnul motor. A ejhle, ukazuje mi, ať jdu s ním do takové malé policejní budky na rohu křižovatky.

 

Tam seděl jeho šéf. Úsměv od ucha k uchu, podání ruky, představení se a zpočátku velmi příjemná konverzace. Sem tam vtípek. Říkal jsem si, to bude v pohodě. Stále jsem nevěděl, co jsem provedl.

 

Po chvilce tlachání mi vzal řidičák, aby ho prozkoumal. Ukázal mi na kamery, které snímají křižovatku, a řekl, že mu jeho šéf ohledně mě volal. Překročil jsem čáru. Chvilku jsem se musel zamyslet. Jezdím tu na skútrů skoro každý den už tři týdny. Čára na křižovatce je něco, co je víceméně neviditelné pro většinu místních jezdících na motorce. Ale řekl jsem si budiž. Ve chvíli, kdy mi ukázal a jeho špatnou angličtinou vysvětlil, kolik mě to bude stát a kde musím zaplatit, klid me přešel. 500 000 rupii (asi 45 USD, 1300 Kč). Dělá si ze mě pr..l? To ovšem není všechno. Do té doby, než zaplatím, bude můj řidičák na policii. Platit mám někde na soudu.

To si mi nelíbí. Řidičák je tu pro mě velmi důležitý a nechci riskovat, že se s ním už neshledám. Začínám vyjednávat o ceně i způsobu platby. Po pěti minutách sedím na skůtru lehčí o 150 000 rupii (téměř všechny peníze, co jsem měl v danou chvíli u sebe), bez potvrzení o pokutě, za to ale s řidičákem v kapse. Jo a na základě toho, že jsme udělali “dobrý byznys”, zastavuje kvůli mně dopravu na křižovatce, abych mohl na červenou projet.

 

Tak a teď vám nahraju dvě videa. Připevnil jsem si Gopro na prsa a jel po více i méně frekventovaných silnicích. Jsem zvědavý, co řekněte na dopravu tady. Já osobně si myslím, že překročení čáry na křižovatce o půl metru je tady to nejmenší.