Znáte takovou tu filmovou scénu, jak nějaký cestovatel cizinec dojede do Afriky a začne tam pomáhat ve škole s angličtinou? Celá vesnice se sbíhá, aby viděli toho bělocha. Všichni bez bot, zvědaví, také trochu plaší, ostýchaví, ale vysmátí.

Nějakou takovou představu jsem měl o učení angličtiny někde na cestě. Chtěl jsem to vždycky zažít a zkusit. Povedlo se mi to na Srí Lance.

 

Nebyl jsem daleko od reality s mou filmovou představou. Ve vesnici Gewalseeay, na severo-západě ostrova jsem podle mého hostitele Heenkendy Gunarathny teprve druhý turista, co tu kdy byl. Na mé první hodiny konverzace se doopravdy přišla podívat polovina rodičů. Opravdu tu většinou chodí lidi bosi. Rozmluvit studenty se mi nedařilo několik prvních dnů. Byli nervózní, některé holky si přede mnou schovávaly tváře do dlaní a téměř nikdo nebyl schopný vydat hlásku ani v sinhálštině. Ať je to jakkoliv neuvěřitelné, je to tak.

Heenkendova životní story mne zaujala. Prodloužil jsem si víza o další měsíc. Rozjeli jsme projekt na sehnání nějakých užitečných věcí, které by zde pomohly s angličtinou v praxi (knížky a nějaká elektronika). Natočili jsme rozhovor, jak s Heenkendou, tak s pár jeho studenty. Tady je video (jen v angličtině):

Druhé video je o studentech:

A jak vlastně vypadá taková škola? Jednoduchá budova bez oken. Plechová střecha, pár židlí, malé pódium, jeden stůl pro učitele. Takto vypadala ta má…

A s touto fotkou se pro teď rozloučím. V dalším příspěvku se můžete těšit na Srí Lanku jako takovou :).